Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 př. n. l. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919.
Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno již ve starší době bronzové, okolo roku 2 000 př. n. l. Holýšov je poprvé zmíněn v listině papeže Řehoře X. z 23. 5. 1273. Papež zde přijímá chotěšovský klášter pod ochranu papežského stolce a potvrzuje jeho statky. V této listině je mezi dalšími obcemi zmíněn i Holýšov pod tehdejším názvem Holissono. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku chotěšovského kláštera. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1782 koupil celé klášterní panství spolu s Holýšovem hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení bylo celé panství až do roku 1919.
Původní holýšovská ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem sv. Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby kostela se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789.
Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde významná rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v Rakousko-Uhersku a později i v Československu. To se odrazilo i na stavebním rozvoji obce i na růstu počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. Sklárna musela kvůli hospodářské krizi z počátku 30. let 20. století svůj provoz omezit a v roce 1934 byl její provoz úplně zastaven.
Opuštěné prostory sklárny byly v roce 1939 přebudovány na muniční továrnu Metallwerke Holleischen G.m.b.H., která náležela do zbrojovek koncernu Hermanna Göringa. Nucenou práci v továrně vykonávali především totálně nasazení obyvatelé, váleční zajatci a vězni. V Holýšově a v bezprostřední blízkosti Holýšova vzniklo celkem šest pracovních a zajateckých táborů, kde žili totálně nasazení a váleční zajatci. Na jaře roku 1944 vznikl v Holýšově koncentrační tábor. Koncentrační tábor byl vybudován v místní části Nový Dvůr v Pičmanově statku. Koncentrační tábor byl pobočkou koncentračního tábora v nedalekém Flossenbürgu. Bylo zde vězněno 694 žen především francouzské, polské a ruské národnosti. V muniční továrně celkem pracovalo 6 000 zajatců, vězňů a totálně nasazených dělníků z okupovaných zemí.
V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Žlutá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty.
Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1861 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.
Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí. Město vybudovalo kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje.
V Holýšově bylo postupně vybudováno několik sídlišť:
Sídliště Výhledy – bylo postaveno v sasském stavebním stylu válečnými zajatci a nuceně nasazenými dělníky za II. světové války původně pro německé občany. Dnes má již historickou hodnotu.
V roce 1955 byla započata výstavba sídliště pod školou spolu se základní školou, jednalo se o tzv. vojenské sídliště pro rodiny důstojníků holýšovských vojenských útvarů.
Sídliště Pod Makovým vrchem – v roce 1968 začala výstavba bytů, v roce 1970 bylo předáno prvních 108 bytových jednotek. Po roce 1971 byly předány zbývající byty. V 70. letech se Pod Makovým vrchem ještě postavilo svépomocí bytovým družstvem 48 bytových jednotek, v roce 1985 – 1988 144 bytových jednotek a v roce 2000 - 2002 se postavilo dalších 72 družstevních bytů, na jejichž výstavbu město dostalo dotaci na výstavbu bytů z Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši 23.040.000 Kč na byty a 5.760.000 Kč na infrastrukturu. Pro zajímavost v roce 2016 v tomto největším sídlišti Holýšova žije 1.325 obyvatel, což je 27 % z celkového počtu obyvatel Holýšova.
V letech 1996 - 1999 bylo přistaveno v nástavbách pod školou dalších 100 bytů.
Z další dotace na výstavbu bytů ze Státního fondu pro rozvoj bydlení ve výši cca 63.000.000 Kč bylo vystaveno 155 bytových jednotek v letech 2004 - 2006 sídliště Na Stráni. V roce 2016 zde žije celkem 273 obyvatel.
Výstavba rodinných domků se postupně v posledních letech rozšířila v lokalitě Nad Výhledy, která se nachází v západní části Holýšova.
V roce 2011 byly zahájeny projekční práce na dokumentaci pro stavební povolení veřejných sítí I. etapy výstavby rodinných domů v lokalitě Na Terasách. Tato I. etapa zahrnuje 2 bytové domy, 16 řadových rodinných domů, 10 dvoudomů a 10 izolovaných rodinných domů včetně související výstavby inženýrských sítí. Páteřní komunikace zajišťuje dobrou dopravní obsluhu, domy pak mezi sebou vytvářejí veřejné prostory, pojaté jako obytné zóny pro klidné bydlení. Na každém pozemku se počítá s vlastním parkovacím stáním, k parcele budou přivedeny veškeré veřejné sítě.
V roce 2015 bylo schváleno zahájení procesu přípravy II. etapy ve věci obytného souboru „Na Terasách.“
Dnes v Holýšově a Dolní Kamenici stojí cca 478 rodinných domů, pouze v Holýšově je to celkem 425 rodinných domů.
V období 50. až 80. let došlo vůbec v Holýšově k velkému stavebnímu rozmachu. Bylo to dáno především politickým systémem, kdy mnoho staveb se budovalo za pomoci „Akcí Z.“ Ať již to byly opravy a přestavby mateřské školy, jeslí, lidové školy umění, výstavba kanalizací, sadové úpravy, asfaltování ulic a chodníků, oprava kaple a hřbitova, byla postavena benzinová čerpací stanice a na 400 garáží, služby pro občany – prádelna, žehlírna, opravny, prodejny potravin. Pro sportovní vyžití - dětské hřiště, oprava tělocvičny, úprava hřišť. Významným budovatelským počinem pro Holýšov byla výstavba základní školy v letech 1955 - 1958, kulturního domu v letech 1974 - 1979, na který navazovala přístavba kina v letech 1979 - 1982. Ve stejném roce 1979 začala pro Tělovýchovnou jednotu Holýšov výstavba sportovní haly, která byla postupně rozšířena ještě o ubytovnu a saunu a skončila s dostavbou v roce 1983. V roce 1983 započala také výstavba nové mateřské školy v Luční ulici. V 70. letech byla také nejvíce rozšiřována infrastruktura, především kanalizace a veřejné osvětlení.
Ve městě, které má „jen“ 4.930 obyvatel, došlo v 90. letech k velkému rozmachu v podnikání. Vznikla Průmyslová zóna I - sever v blízkosti silnice I/26 při příjezdu od Plzně, kde v dnešní době stojí firmy, každá s několika desítkami až stovkami zaměstnanců, EvoBus Česká republika – výroba komponentů do autobusů; Wuppermann Kovotechnika – kovo - zpracování, nástrojářství; Gutre – elektropříslušenství. Dále pak zóna pro drobné podnikání s bydlením – Auto Volf Škoda a Citröen; TOVO vodoinstalace; Autosalon Pilný; Pneuservis Kaděra a další. Mimo průmyslovou zónu jsou ve městě další firmy jako Západočeská stavební společnost; MAHLE Behr Holýšov – výroba komponentů do luxusních vozidel a Kabelovna Kabex – výroba silových a speciálních kabelů. Všechny tyto firmy nabízejí zaměstnání pro široké okolí. A důkazem toho, že se firmám zde daří, je jejich rozšiřování. Dalším velkým počinem pro město byl odprodej kasáren od Ministerstva obrany ČR a Vojenských lesů a statků ČR, díky kterému vznikla Průmyslová zóna II - kasárna. I zde našlo mnoho podnikatelů a firem zázemí pro své podnikání, např.: INOVA – jednoúčelové stroje; Betonárka Lorenc; Čalounictví Karbanová a Gabriel; Truhlářství Plecitý; Paliva Čermák; ICOM transport – autodoprava; SELME iZ – obráběcí stroje; Lakovna PLOM; autodoprava Argman.
Ani v občanské vybavenosti město nezaostává. Nenajde se odvětví či sortiment, který by zde nebyl. Je zde několik větších či menších obchodů s potravinami Pramencz, nákupní střediska Penny a Lidl, je zde drogerie TETA, bytový textil a železářství Ája a textil Trnka, oděvy Rosa Strnadová, papírenské a kancelářské potřeby Maiva, obuv, řeznictví Zeman a Gill, pekárna Kuric, cukrárny Beruška a Klesová, Elektro Volf, Optika M&M, Nábytek Realistic, Truhlářství Korytiak a mnoho dalších. Dále služby pro občany – několik kadeřnictví, Studio krásy, relaxační masáže, pedikúra, květinářství Szederová, Kvítek, Květinka, několik restaurací Český Dvůr, U Nováků, Bar66, restaurace Kulturní dům, bufet Radbuza, Pizzapoint, několik Tip sportů a non-stop barů.
Péče o zdraví občanů je zajišťována v městském zdravotním středisku, kde jsou soustředěny ordinace praktických a odborných lékařů a rehabilitace. V roce 2015 bylo zdravotní středisko zatepleno, byl zde vybudován výtah a tím se stala celá budova bezbariérově přístupná. Ve městě jsou dvě lékárny.
Do občanské vybavenosti musíme zahrnout i poštu a peněžní ústavy Českou spořitelnu a Komerční banku a pojišťovací agenty.
Pro seniory má Holýšov dům s pečovatelskou službou a rehabilitační hřiště. Dům s pečovatelskou službou vznikl přístavbou ke staré vile, která dříve sloužila jako jesle a kde bylo v roce 2002 zkolaudováno 15 bytů pro naše starší občany.