Horšovský Týn

Ještě než vyrazíte na hrad, je třeba někde zaparkovat a k tomu ideálně poslouží náměstí Republiky, rozprostírá se kousek od hradu a cestou tam se rozhodně pozorně rozhlédněte. Náměstí má skoro čtvercový půdorys a zdobí ho možná dvacet měšťanských domů. Původně gotické stavby byly v průběhu staletí postupně přestavovány či (po několika pustošivých požárech) postaveny úplně znova od základů. Ať tak či tak, výsledkem je celkem romantický kolorit náměstíčka, který byste tu možná ani nečekali, ale který by mohl z fleku sloužit jako učebnice architektury. Narazíte tu na prvky snad všech stavebních stylů od již zmiňované gotiky, přes renesanci, baroko až třeba k secesi.

Pokračujte po žluté turistické značce přes Kocourov, Křakov do Mířkova a podél Mířkovských rybníků až do přírodního parku Sedmihoří. To tvoří, jak už název napovídá sedm kopců, které jsou rozestavěny do tvaru podkovy a dají se tak projet, respektive podjet skoro všechny najednou. Nejvyšší z nich je Racovský vrch o nadmořské výšce 619 m, lesy v jeho okolí jsou převážně smrkové, ale zdobí je desítky skalních útvarů a balvanů neobvyklých tvarů a sem tam i nějaká ta divoká vodní plocha. Asi nejznámějším místním monumentem je mnohatunový kámen zvaný U ručiček. Podle staré lidové legendy se zde setkali se svými vrchovatě naloženými povozy dva do té doby nesmiřitelní sedláci. Na úzké lesní cestě ale ani jeden nechtěl uhnout stranou, aby druhému umožnil průjezd. Když hádka dosáhla vrcholu, oba sedláci shledali, že bez vzájemné spolupráce se nehne z místa ani jeden z nich. A tak se stalo, že předchozí nepřátelství šlo stranou a sedláci si podali ruce na usmířenou. A protože to bylo gesto tak významné, nechali pravice napřažené ke stisku na usmířenou do balvanu vytesat. Ale nejen legendami žil zdejší kraj, díky opravdu mimořádným rozměrům zdejších balvanů se těšil i velké oblibě kameníků. Tím, že zdejší žula byla relativně snadno přístupná, byla i levná. I dnes můžete po cestě spatřit památky po jejich působení. O velikosti jednotlivých kamenů svědčí i fakt, že na jednom monolitu pracovalo v minulosti běžně i třicet kameníků současně.