Manětínsko, to je bohem zapomenutý kraj. Krajina panenská, avšak obhospodařovaná generacemi našich předků. Krajina, jejíž atributy by mohly být ticho, klid, čistota, ztracenost. Krajina hlubokých lesů a stolových hor, roubená němými kamennými svědky dávných časů i současných dnů, jež sochali obyvatelé tohoto romantického kraje na důkaz své lásky k němu. Krajina ležící stranou velkých měst, díky čemuž zde můžete za jasných nocí spatřit opravdu černočerné nebe.
Manětín – barokní perla západních Čech
Manětín, to je ospalé městečko na severu Plzeňska, jemuž doba baroka vtiskla svoji dnešní malebnou tvář. Není to pouze zámkem, který je ovšem právem hlavní dominantou, ale i sochařskou výzdobou rozesetou po celém městě a okolí. Není proto výjimkou, když uprostřed lesů spatříte barokní sochu, jak s mučednickým výrazem pozoruje své okolí. Duch baroka je na severním Plzeňsku prodchnut do mnohého, i do cyklotras, jež nesou název Baroko I, Baroko II, Baroko III a ukážou každému cyklistovi celý kraj jako na dlani. Ve městě je informační centrum, kde se vyptáte na vše potřebné. Jsou zde ubytovací možnosti, protože do tohoto kouta se vyplatí vyrazit alespoň na víkend. A naleznete zde i hospodu, kavárnu a restaurace. Tou nejzajímavější bude určitě Zámecká restaurace, kde podávají mimojiné i čerstvé pstruhy. Svá kola uložíte do kolárny přímo v areálu zámku. A když bude hezké počasí, není nad to, posadit se na terásku s výhledem do zámecké zahrady. Ale pozor, abyste pro samé kochání nezapomněli na prohlídku zámku!
Malá „Šumava“ podél cyklistické dálnice
Z Manětína se vydejte jižním směrem napříč Přírodním parkem Manětínsko, výborně k tomu poslouží dálková cyklotrasa 35. Cesta začíná pohodově, po rovince. Před osadou Dolní Lipí minete rybník, na který dohlíží vodník uprostřed vodní hladiny a to vše pozoruje kamenný svatý. Malebnost tohoto zákoutí vás pohladí po duši. Zanedlouho si můžete udělat kratičkou zastávku. Kousek za hájovnou Lipí se od cyklotrasy 35 odděluje červená naučná stezka a právě v těchto místech slezte z kola a nechte na sebe působit kámen otesaný do podoby kříže, svědka poutníků dob minulých. Když se porozhlédnete po blízkém okolí, narazíte na cedulku pramen, která vás zavede ke studánce, jež jen doplňuje zádumčivost místa. Posilněte se pramenící vodou, obzvláště je-li horko, budete to potřebovat. Čeká vás vydatné stoupání temnými smrkovými lesy až ke dvoru Libenov. Pokud si uděláte malou odbočku, spatříte pozůstatky staré dubové aleje a před vstupní branou opět sousoší. Areál je neudržováný, stejně tak jeho sad, přesto všechno na vás dýchne harmonie. Vraťte se a ještě kousek se kochejte krajinou, již osobně nazývám „malá Šumava“ a která se pozvolna začne měnit v borový ráj plný borůvek a brusinek, tak charakterický pro severní Plzeňsko. Nyní vás čeká několik kilometrů dlouhá cyklistická dálnice stranou civilizace obklopená pouze lesy. Zde můžete splynout s přírodou, pohroužit se do sebe a podívat se v klidu až na dno své duše. Nebojte, ne svých sil! Procitněte až u osady Kostelík, kde odbočte z cyklotrasy 35 na cyklotrasu 2244 a pokračujte až na rozcestí Melchiorova Huť. Odtud se vydejte už po silnici vpravo směrem na Plachtín.
Nečtinsko
Až vyjedete z lesa, charakter krajiny se rázem změní. Obklopí vás rozlehlé pláně ošlehané větrem a tento kolorit doplňují stáda pasoucího se dobytka. Z Plachtína vás čeká zasloužené klesání a několik zastávek. Tou první je zámek Nečtiny a zřícenina hradu Nečtiny neboli Preitenstein ve vsi Hrad Nečtiny. Původně renesanční zámek Nečtiny má dnes novogotický kabát a slouží jako školící a rekreační středisko Západočeské univerzity. Slezte zde z kola a projděte se okolo Nevěstina rybníka, který dotváří snovost tohoto skvostu. Jeho protikladem je zřícenina Preitenstein, jež působí surově jako většina hradů. Dalším krátkým zastavením může být Kostel sv. Anny, opět v barokním hávu. Ale zaslouženou pauzu udělejte v obci Nečtiny, kola nechte u hospody a odměňte se jedním oroseným (birellem). Až zchladíte žízeň, porozhlédněte se. V bezprostřední blízkosti narazíte na skupinku soch, ale ne těch barokních! Naopak, moderních, nápaditých, rozličných, neotřelých. I tyto sochy jsou rozesety po nečtinském okolí. Každý rok se totiž v Nečtinech koná Mezinárodní sochařské sympozium. A vedle této pískovcové party se nachází Regionální muzeum Nečtiny, kde se můžete na moment ocitnout v dobové četnické stanici či se švadlenou ve starobylé světnici. Dále můžete shlédnout stálou expozici o historii Nečtinska nebo lesnictví a dřevařství a dalších oblastí lidské činnosti.
Cesta z města
Z Nečtin dále klesáme po silnici směrem na Manětín, která je již označena jako cyklotrasa 352, ale pokud v sobě naleznete ještě trochu sil, odbočte krátce za Nečtinami vlevo a stoupejte po červené turistické značce do vesničky Doubravice. Ta je zajímavá ze dvou důvodů. Je vynikajícím výchozím bodem pro výstup na nejvyšší vrchol stolové hory vulkanického původu Kozelka, odkud je nezapomenutelný výhled do krajiny. Kozelka je přírodní rezervací a je známá hlavně mezi horolezci, kteří zde najdou pět set horolezeckých cest. Milovníci filmů Tomáše Vorla zde možná poznají přírodní „kulisy“ filmu Cesta z města. Bezpečně lze rozpoznat rybníček uprostřed vesničky, do kterého kdysi Tomáš Hanák naštvaně odhazoval vyzvánějící mobil. S chaloupkou, kde nalezl smysl života vedle vnučky staré léčitelky, to již bude horší. Těžko ji poznáte ve starém, zchátralém a polorozpadlém stavení mezi rybníčkem a poli. Cesta dále do Manětína už je nenáročná a pohodová. Vede vás po silnici mezi loukami a poli a nabízí malebné scenérie.
Krajina nocí černočerných
A pokud budete mít čas, zůstaňte v Manětíně přes noc, nebo alespoň vyčkejte do tmy. Je zde velice zachovalé noční prostředí a tím pádem i hvězdná obloha. Na relativně velké ploše tu žije malý počet obyvatel. To je jeden z hlavních důvodů, proč je zde nízká míra světelného znečištění. V roce 2014 zde byla vyhlášená Manětínská oblast tmavé oblohy jako třetí místo tohoto druhu v České republice. Pokud budete mít štěstí a bude jasná noc, vydejte se kousek za město na některé z pozorovacích stanovišť (nejromantičtější bude jistě vyhlídka u kapličky ve Vladměřicích nedaleko Manětína) a pozorujte Mléčnou dráhu v celé její kosmické kráse.