Město Kolín leží na východě Středočeského kraje na obou březích řeky Labe v místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Severně a východně od města se rozprostírá Polabská nížina, která náleží ke Středolabské tabuli. Od jihu a západu se k městu svažují výběžky Českomoravské vrchoviny a od severovýchodu sem zasahuje také Východolabská tabule. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Polepského a Pekelského potoka. V současné době zde na ploše 3 500 ha s průměrnou nadmořskou výškou 220 m žije přes 31 000 obyvatel.
V okolí Kolína je vhodná krajina pro cyklovýlety, přijměte tedy pozvání do sedla!
Krajem bitvy u Kolína
Náš výlet začíná na Karlově náměstí. Odtud se vydáme Pražskou ulicí stále rovně až na křižovatku u Modrého bodu. Tam budeme pokračovat dále Benešovou ulicí na Štítary, kde v kopci uhneme doprava a ulicí Za Školou projedeme až k polní asfaltce, z níž vyjedeme na silnici těsně před Křečhoří. Budeme pokračovat dále do obce, kde se napojíme na žlutou turistickou trasu, která nás dovede postupně až na Klavary, ale nepředbíhejme. Nejprve nás žlutá zavede k památníku bitvy u Kolína na Křečhoři. Památník pochází z roku 1898 a byl postaven u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa na trůn. Odsud se nám naskýtá překrásný panoramatický pohled na celé Polabí a při dobré viditelnosti lze uzřít i Bezděz a siluety Ještědu a krkonošských velikánů v čele s Černou horou. Odtud budeme po žluté pokračovat přes Kamhajek s následným 700 metrovým přejezdem po silnici I/12 dále přes Vítězov až na vrch Bedřichov (279 m.n.m.), odkud pruský král Bedřich II. řídil svoje vojsko. Zdejší památník vznikl v letech 1840 – 42. Z Bedřichova následuje relativně prudký sjezd do Nové Vsi s kostelem sv. Václava, v dnešní podobě po pseudorománské přestavbě z roku 1886 se dvěma zvony z let 1550 a 1552. Na okraji Nové Vsi přejedeme železniční trať Kolín – Praha a pokračujeme po udržované polní cestě na Klavary, kde se napojíme na zelenou turistickou trasu, která nás úzkou pěšinou podél Labe zavede zpět do Kolína. Výlet pak můžeme zakončit návštěvou kolínského židovského hřbitova, okolo něhož pojedeme.
Trasa je dlouhá 20 kilometrů a překonáme na ní celkové převýšení 200 metrů. Cesty jsou pohodlné – asfaltové či udržované polní, pouze v úseku Klavary – Kolín je podél Labe úzká, v letních měsících už vegetací dosti zarostlá pěšina, do níž místy zasahují kořeny a kamenitá labská navigace, tudíž doporučuji zvýšenou míru opatrnosti a vrstvu repelentu proti klíšťatům.
Kolem řepařské drážky
Další výlet začíná také na Karlově náměstí v Kolíně, odkud se vydáme přes starý most, který už brzy bude pro cyklisty mnohem bezpečnější a pohodlnější, a Jiráskovo náměstí Tovární ulicí až na křižovatku s Třídvorskou, kde odbočíme na Tři Dvory. Po chvíli už můžeme využít pohodlnou cyklostezku podél rušné silnice, ale příliš si jí neužijeme. Za čerpací stanicí totiž uhneme doleva a budeme sledovat zelenou turistickou značku. Té se budeme držet až do chvíle, než se k ní připojí žlutá značka. Ale pozor, zelená do té doby (dokud je značena sama bez žluté) vede místy vedle cesty lesem mezi stromy, a tak se nenechte zmást a pokračujte po té pohodlnější hlavní cestě, zelená se na ni totiž opět napojí. A až se k ní připojí i žlutá, držte se už žlutého značení. Na rozcestí Včelín se žlutá od zelené odpojí a pokračuje už sama. Na Výrovně se dostaneme k drážce. Je tam ohniště a posezení a místo přímo láká k rodinnému pikniku. Stále se držíme žluté a míříme podél trati k Písečnému Mlýnu, kde je nyní konečná stanice drážky. Od konečné stanice budeme dále pokračovat rovně po „hlavní“ cestě, která nás zavede až do Býchor. Tam odbočíme doleva a kolem kostela sv. Bartoloměje v dnešní podobě z poloviny 19. století obec opustíme a před námi se objeví nejnáročnější úsek celé trasy, a to stoupání na vrch Horka (248 m.n.m.), pod nímž byl roku 1924 nalezen zlatý poklad ze střední doby bronzové. Před sjezdem do Ovčár se nám naskytne výhled z ptačí perspektivy na Kolín a blízké okolí. V Ovčárech, kde v letech 1859-63 chodil do školy Jaroslav Vrchlický, pak uhneme doleva na Kolín, a napojíme se tak na cyklotrasu 4348, která nás před kostelem sv. Jakuba Většího v dnešní pseudogotické podobě z počátku dvacátého století svede z hlavní silnice a postupně dovede polními cestami až k začátku kolínské řepařské drážky před nádraží Kolín – Sendražice. Odtud pak už budeme pokračovat po cyklostezce podél Ovčárecké ulice až za podchod pod železniční tratí Kolín – Velký Osek, kde se dáme doleva a poté se stočíme doprava směrem ke hřbitovu, kolem něhož projedeme dále a na křižovatce s Okružní ulicí zahneme doprava a budeme pokračovat až na konec Okružní ulice k Borkům, kde se můžeme vyfotit u pomníku Medvědům od Kolína z kresleného filmu Břetislava Pojara Potkali se u Kolína. Odtud pak přes lávku a dále Sokolskou a Pražskou ulicí zpět na Karlovo náměstí. Výlet lze samozřejmě jet i opačným směrem či všelijak kombinovat s projížďkou vláčkem po drážce, který jezdí každý víkend a také o státním svátku, ale pozor, provoz drážky končí o víkendu 1. a 2. října, a to stylově „Řepánkovými slavnostmi“. Podél železnice je také nově zbudována naučná stezka s dvanácti zastaveními a odpočívadly. Možností je mnoho a věřím, že si každý vybere podle libosti.
Údolím Polepky
Třetí trasa nezačíná na Karlově náměstí, ale výchozím bodem bude pro tentokrát turistické rozcestí modré a žluté trasy „Polepský potok“. Podjedeme železniční most a dostaneme na silnici vedoucí k Hlubokému Dolu. Tam pak odbočíme vpravo směrem na Červené Pečky, u kterých se stočíme přes přejezd a hned za ním doleva na Bohouňovice. Silnice nás provede blízko 33 metrů vysokého historického železničního viaduktu přes údolí Polepky z roku 1900, postupně se napojí na modrou trasu, která ještě chvíli vede po silnici a za firemním areálem odbočuje vpravo do údolí. Modrou značku pak budeme následovat mj. také podél Skokanovského rybníka až do Ratboře. U kostela sv. Václava v dnešní barokní podobě pravděpodobně z roku 1770 s cenným barokním sousoším Apoteózy sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století pak odbočíme doprava směrem na Pašinku, kde se za místní hospodou na křižovatce připomínající trojúhelník dáme doprava. Druhou ulicí pak uhneme doleva a dostaneme se na horní hranu údolí. Odtud už pak pokračujeme po modré turistické značce přes Polepy podél říčky Polepky okolo místního cca pětimetrového vodopádu až do Kolína zpět na rozcestí „Polepský potok“.
Cesta z Pašinky až do Kolína je kvalitně upravená, na několika místech dokonce osazená infotabulemi a velmi dobře sjízdná. Úsek podél Polepky před Ratboří je však o něco horší, cesta je mnohde kamenitá, prorostlá kořeny či okolní vegetací a na silničním kole rozhodně není sjízdná. Nejnáročnější částí celého výletu je závěrečný úsek stoupání kamenitou cestou s převýšením cca 40 metrů od říčky Polepky nahoru na Ratboř. Jinak se jedná o vcelku nenáročný, příjemný a pohodový výlet a doufám, že se Vám bude líbit alespoň z poloviny tak jako mně.
Za moderní architekturou
Poslední výlet začneme u kolínské vodárny, která nyní slouží jako rozhlena. 45 metrů vysoká dominanta Kolína pochází z roku 1928 a od roku 2010 je na seznamu nemovitých kulturních památek. Od vodárny se po propletení dvěma kruhovými objezdy dostaneme pohodlným cyklopruhem podél silnice od sídliště do Štítar, odkud zamíříme do Radovesnic a na Křečhoř. Zde dojedeme až na křižovatku hlavních cest a odbočíme vlevo po žluté značce, ze které ale záhy uhneme doprava na panelovou cestu vedoucí přes vrch Křečhoř (333 m.n.m.) až do Libodřic. A zde už přichází jeden z vrcholů našeho výletu. Kubistická Bauerova vila z let 1912 – 1914 od architekta Josefa Gočára. Z Libodřic budeme muset vystoupat krátký kopec do Polních Voděrad, odkud budeme směřovat na Lošany, Lošánky, Kbel a Kbílek. Na Kbílku se napojíme na hlavní silnici směrem na Uhlířské Janovice, ale hned jak mineme autobusovou zastávku, odbočíme vlevo na silničku, z níž se nám naskytne krásný pohled na nový zámek v Ratboři. Stavba z let 1910 – 1913 je dílem dalšího vynikajícího architekta moderní doby, Jana Kotěry. Přístupná je celoročně od 9 do 18 hodin a vstupné činí 70 Kč, pro důchodce a děti 50 Kč a hosté restaurace mají prohlídku zdarma. Stejně tak zajímavý je ale i v těsném sousedství stojící starý zámek, na jehož přestavbě se taktéž podílel architekt Jan Kotěra, avšak který je prozatím veřejnosti uzavřen. Z Ratboře se pak vydáme na Pašinku a odtud dále po silnici směrem na Kolín. Přes obchvat nás převede nová cyklostezka, která nás napojí na zbytek původní silnice z Pašinky směrem k nemocnici a dále Žižkovou ulicí ke kolínskému Gymnáziu, kde naši projížďku ukončíme. Budova z let 1923 – 1925 pochází z dílny architektů Jana Mayera a Viléma Kvasničky, spolužáků již zmíněného Jana Kotěry z pražské Uměleckoprůmyslové školy.
Jelikož výlet je určen nejen všem cykloturistům, ale především také nadšencům architektury, je vhodný i pro silniční kolo, protože se celou cestu jede po asfaltu či betonových panelech, avšak to je jen krátký úsek za Křečhoří. Výškový profil je lehký, za celou cestu dlouhou 26 kilometrů nastoupáme cca 300 metrů. Doufám, že alespoň některé z Vás tento tip na poněkud netradiční výlet zaujal a že se Vám snad bude líbit.
Kontakty:
www.kutnohorskokolinsko.cz
www.infocentrum-kolin.cz
www.tickolin.cz
