Dnes začneme čtyřicet kilometrů jižně od Plzně, ve městě s bohatou historií a množstvím památek, z nichž navštívíme alespoň ty nejznámější. Potom si zajedeme prohlédnout zříceniny dvou hradů jižně od Klatov, jednu z nejznámějších českých galerií a podíváme se i do Národního parku Šumava.
Věž symbolem bohatství
Možná že ne úplně nejznámější, ale rozhodně nejvyšší klatovskou památkou je Černá věž, pochází ze 16. století a je vysoká 81 metrů. Byla postavena jako symbol bohatství a také jako místo z něhož lze přehlédnout celé město a zamezit tím požárům. Stojí hned vedle renesanční radnice a výhled do kraje je z ní impozantní. Právě na vrcholu Černé věže pochopíte, proč se Klatovům přezdívá brána Šumavy. Toto pohoří se rozprostírá po celém jižním horizontu a pohled na něj se jen tak neomrzí. A za dobré viditelnosti jsou prý vidět i Alpy….
38 mumifikovaných těl
Kousek od Černé věže stojí jezuitský kostel Neposkvrněného početí, označovaný za klenot barokního umění západních Čech, pod kterým se skrývají místní katakomby. Ty vznikly úpravou sklepních prostor původních domů a až do roku 1783 sloužily k pohřbívání členů jezuitského řádu, významných měšťanů, šlechticů a dalších dobrodinců. Byly vybaveny systémem průduchů, který umožňoval přístup vzduchu a těla tak přirozeně mumifikoval. Dneska je hrobka zrekonstruována a doplněná o expozici popisující dějiny jezuitů u nás.
Klenová - šumavské umělecké centrum
Z Klatov vyrazíme na jih a naší první zastávkou bude po devíti kilometrech obec Klenová. Nad útulnou vesničkou se tyčí zřícenina hradu, po kterém se lze volně pohybovat, ale lze využít i služeb průvodce. Každopádně výhledy z hradních teras na centrální Šumavu průvodce snad ani nepotřebují, vedle hradu stojí i zámek a na hradním nádvoří je několik zajímavých soch, z nichž tu asi nejzajímavější vytvořil Jaroslav Róna. Socha Princ a drak velice vkusně doplňuje symbiózu zříceniny hradu ze 13. století, zámku v romantickém stylu a současného moderního umění.
Galerie Klatovy/Klenová – poklady ukryté v sýpce
Mezi hradem a vesnicí stojí ještě jedna zajímavá stavba. Třípatrová monumentální budova bývalé sýpky v sobě skrývá jedno z nejvýznamnějších muzeí v České republice. Specializuje se na české poválečné umění, a protože je budova opravdu prostorná, koná se zde vždy několik výstav najednou. Sýpka je také místem mezinárodních sympozií, jejichž účastníci tu po sobě často zanechají plody své činnosti a díky tomu vzniká postupně v celém areálu sochařský park.
Když řezbář doplňuje kováře
Z Klenové pokračujeme na jihovýchod přes Strážov a Běšiny do Velhartic. Příjemná cesta po starých asfaltkách se volně pohupuje po kraji a utíká v příjemném tempu, takže ve Velharticích jsme z Klenové asi za hodinu. Stejně jako u naší první zastávky i tady se tyčí nad městem zřícenina hradu a i tady se věnují umění, i když trochu jinak než v Klenové. Můžeme navštívit místního řezbáře, součástí jehož krámku je i krásný dřevěný betlém, cestou na hrad potkáme malý skanzen, ale vrcholem místní nabídky je asi zdejší kovárna.
Na kovárně to je nářez
V budově bývalé kovárny pracuje i dnes opravdový kovář, který vyrábí třeba podkovy a nože. Jeho dílna stojí jen pár metrů od zahradní restaurace, takže kouř z výhně je cítit i tam, což ale není nepříjemné a i kdyby, tak se návštěvník může schovat do bývalé maštale, která dnes slouží jako velice vkusně udělaný výčep. Na čepu je Bernard a Ježek a místní specialitou je domácí zázvorová limonáda, která je dle slov majitele dělaná podle tajného indické receptu, jehož obsah znají v Evropě údajně jen dva lidé. Navíc je tu i výborná domácí kuchyně, sice jednoduchá, jen pár typických českých jídel, ale dělaných s chutí. Nečekaně skvělý podnik, kde obsluha hosty a zejména cyklisty opravdu ráda vidí.
Pohádkou nebo parkem
Z Velhartic to můžeme vzít rovnou na sever, projet se po hranicích Národního parku Šumava, prohlédnout si místní pastviny a vychutnat si zdejší božský klid anebo si udělat ještě kratší zajížďku přes Kolinec. Tu ocení zejména ti nejmenší cyklisté, neboť tu stojí pohádková chalupa s výstavou skřítků, vodníků víl či čertů. Ať zvolíte jednu či druhou variantu, tak vězte, že cesta je vždy příjemná a celkem pohodlná. A když se navíc vydaří počasí, tak je tento kousek Čech opravdu nádherný, takže šťastnou cestu.