Zdejší trasy měří desítky kilometrů a je opravdu z čeho vybírat, jsou tu možnosti pro rekreační cyklisty, kteří rádi spojí své vyjížďky se zastávkami v hospůdkách či na rozhlednách, nebo pro aktivní sportovce, co se zajímají o náročné terény, prudké sjezdy a rádi potí krev. A navíc se může stát, že díky řídkému osídlení člověk celý den nepotká na trase ani živáčka.
Dřevo a voda
Typické krušnohorské městečko, ani ne dvacet kilometrů od Litvínova se rozkládá podél potoka v délce možná dva kilometry. Domky, ať už opravené, nově postavené, či příjemně zanedbané jsou roztroušené po přilehlých strmých loukách. Na první pohled to nemá chybu. Navíc je to městečko hraniční, stačí přejít potok a jste v Sasku. Český Jiřetín byl založen v 16. století jako dřevorubecká osada Jiřím Lobkovicem – odtud pravděpodobně i název obce. O historii obce se mnoho záznamů nedochovalo, ale jedno je jisté. Život zdejších obyvatel byl vždy spjat se dřevem a vodou. Dřevorubectví, plavení dřeva po Flájském kanále, výroba dřevěných hraček či stavba Flájské přehrady – všude najdeme stejného jmenovatele. Tedy až do minulého století. Dnes je hlavním hybatelem turistický ruch, nebo v případě místních chalupářů spíš klid. V zimě běžky i sjezdovky, v létě pěší a cyklisti a na podzim houbaři.
V Česku jako v Sasku
Z Jiřetína vyjedeme na sever a první část naší dnešní cesty projedeme Saskem, i když směřovat budeme do české Moldavy. Hranice tu nejsou nijak zřetelné a až na to, že přibudou německé nápisy, tak se na první pohled vůbec nic nemění. Jedeme proti proudu Flájského potoka a zhruba po dvou kilometrech narazíme na zbytky Flájského plavebního kanálu, který tu stojí už od 16. století. Byl dlouhý přes 18 kilometrů a sloužil k plavení dřeva z Čech do Saska. Plavilo se jen na jaře, kdy bylo dost vody, což většinou nebyly ani dva týdny. Začínalo se ráno ve tři, to proto, aby bylo dřevo do setmění v Sasku. Zhruba v polovině trasy z Jiřetína na Moldavu přijíždíme k překrásné Saské hospůdce. Jmenuje se Pension Torfhaus, před domem stojí teráska, uvnitř jsou krásná kachlová kamna, malované trámové stropy, vyřezávaný dřevěný nábytek, ale hlavně domácí a voňavá houbovka. Obsluha akceptuje i České Koruny, takže EURa nejsou třeba. Celá stezka z Jiřetína na Moldavu vede po zpevněném a upraveném povrchu, většinou lesem a pro auta, kromě obsluhy, je vjezd zakázán. V okolí Moldavy se můžeme chvíli zdržet, a navštívit naučnou stezku „Po stopách středověkého sklářství“, nebo pokračovat bez přestávky po značené trase směrem na Fláje.
Jako v Americe
Asi nejkrásnější dnešní destinací je Flájská přehrada. Při pohledu z hráze směrem na vodní plochu není vidět jediné stavení, jediné město, jediný stožár, prostě žádná stopa po činnosti člověka. A to po celém horizontu. Přehrada leží ve výšce 740 mnm, tedy opticky jen pár desítek metrů pod vrcholy zdejších hor. Listnaté i jehličnaté stromy střídají obrovské louky. V přehradě je úplně černá voda, zřejmě musí být strašně hluboká. Každopádně v kombinaci s modrou oblohou a okolními lesy…, no prostě krása. Kromě větru je tu absolutní ticho. Jižně od Flájské přehrady se rozkládá obora, která je určena k chovu jelení zvěře krušnohorského původu. Zástupců místní fauny se tu ovšem vyskytuje mnohem víc. Nacházejí se tu významná tokaniště tetřívka obecného, je registrován výskyt čápa černého, který hnízdí v bukových porostech situovaných v nižších polohách obory, dále výr velký, pozorován byl i orel královský nebo mořský. Zhruba kilometr od hráze Flájské přehrady leží nápadné skalisko načervenalé barvy - Puklá skála. Z vrcholu je zajímavý výhled na vodní hladinu Flájské přehradu a nelze si nevšimnout většího množství drobných odštěpků horniny. Jsou produktem úderů blesků. Osamělá skála v důsledku své exponované pozice působí jako přírodní hromosvod. Pod skalami se nachází malé kamenné moře. Zpátky do Jiřetína pojedeme po silničce, která v podstatě kopíruje tok Flájského potoka.
Rarita: Flájská přehrada
Vodní nádrž Fláje je jedinou pilířovou přehradou v České republice. Má hned tři funkce. Slouží jako elektrárna, zásobárna pitné vody pro Mosteckou pánev, a ochrana před povodněmi a to až stoletými. Byla dokončena v roce 1963 a díky své unikátní konstrukci je zařazena mezi kulturní památky České republiky. Kolem nádrže vede cyklostezka Jihobřežka, odhalující pozůstatky obcí zatopených během stavby hráze. Není bez zajímavosti, že dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, který dnes zdobí Český Jiřetín je jediným kompletně dřevěným kostelem v Krušných horách a stál původně v dnes již zatopené obci Fláje.
Tip: Klíny
13 kilometrů od Českého Jiřetína se nachází turisticky zajímavá obec Klíny. Ve zdejším Sport areálu se lze opravdu vyřádit. V nabídce je lezecká stěna, zapůjčení koloběžek, sportovní hala, wellness centrum, letní i zimní provoz čtyřsedačkové lanovky, lanový park, který obsahuje 15 překážek. V lesní posilovně a parkuru si na kilometrovém okruhu s 8 stanovišti zaposilujete na přírodních strojích a hlavně na čerstvém vzduchu. Sport areál Klíny nabízí také venkovní a vnitřní lezeckou stěnu. Milovníky kolektivních sportů uspokojí jak venkovní multifunkční hřiště, tak i krytá sportovní hala. Rodiny s dětmi ocení minigolf, trampolínu nebo krásné dětské hřiště. Na veškeré sporty si samozřejmě můžete zapůjčit potřebné vybavení přímo na místě nebo využít pomoci školeného instruktora. Nedaleko obce Klíny se nachází skála Jeřabina, kde můžete vyzkoušet své horolezecké dovednosti. Na skále jsou skoby pro horní jištění. Své protějšky a ratolesti zatím můžete vyslat na dvacet metrů vzdálenou rozhlednu, odkud je nádherný kruhový výhled na okolní kopce Krušných hor, na Německo a na České středohoří.