Jestliže dopravním prostředkem letošního léta bude bicykl, tak Kašperské Hory (něm. Bergreichenstein) budou nejvyhledávanějším startovacím místem pro cyklisty na území Šumavy. Navzdory faktu, že tu žije jen 1200 obyvatel, nabízí město skoro vše. Jsou tu hned tři muzea, krásné historické domy, stylové náměstí, mají tu vlastní pivovar i pražírnu kávy, v pátek letní kino, jsou tu dokonce i lázně a bazén. Ubytování si můžete zvolit od luxusních čtyřhvězdičkových hotelů po turistické ubytovny a i ten jediný ,,nedostatek“, se v KH podařilo odstranit. Tím nedostatkem myslím jejich polohu na kopci (758 m n. m.). Kopec tu samozřejmě zůstal. Kdo chce, může si ho kdykoliv vyšlápnout, kdo ale nechce, může se svézt cyklobusem, který jezdí během prázdnin po celé Šumavě a do KH zajíždí několikrát denně. Díky cyklobusu můžete vlastně z KH projet celou Šumavu na kole, a najet přitom jen tolik, kolik vám fyzička umožní. Příroda v okolí je nádherná, koneckonců jsme již na území NP Šumava, takže tipů na výlet vám dají v Infocentru nepřeberně. Já si vybral trasu fyzicky i technicky velice náročnou, ale nelituji.
Za vším hledej zlato
Za svou krásu vděčí ovšem KH nejen krásné přírodě, ale hlavně zlatu. To se tu těžilo, nebo spíše rýžovalo již 400 let před Kristem, kdy zdejší krajinu obývali Keltové. Spolu s nároky na spotřebu zlata rostla i dovednost obyvatel KH a tak zhruba ve 14. století bylo rýžování nahrazeno hlubinnou těžbou a od té doby se začínají psát i dějiny města. Za vlády Jana Lucemburského zažilo město své první období rozkvětu, z něhož zůstalo ve městě i několik památek. Tou asi nejviditelnější je původně gotický kostel sv. Markéty, který byl barokně upraven a ukrývá se v něm nádherný vyřezávaný oltář. O něco mladší je místní radnice, která je původně renesanční, přičemž i ona je přestavěna v barokním stylu. Kromě radních a skvěle vybaveného infocentra v ní můžete najít i největší skříňový betlém v Čechách – Kašperskohorský Betlém. Kousek od radnice stojí Muzeum historických motocyklů, název je trošku matoucí, protože v muzeu je nejen jedna z největších soukromých sbírek motocyklů, která se může pyšnit i několika světovými unikáty, ale je tu také možná dvacet historických kol. Kol tak bizarních modelů a tvarů, že kdybyste byli majitelem kteréhokoliv z nich, můžete z fleku dělat šéfa hipsterů na Praze 7. Muzeum je navíc umístěno na trochu netradičních místě, a sice na půdě. Ale nevadí, výška krovu je tu přes 14 metrů a tak se sem pohodlně vejde zhruba 100 exponátů, přičemž všechno působí uvolněným a prostorným dojmem.
Zlatokopeckou cestou
Z centra Kašperských Hor se vydejte ke kinu a pak podle lokální turistické značky označující Zlatokopeckou stezku. Po necelých dvou kilometrech z opravdu prudkého kopce dorazíte k potoku, který se jmenuje Zlatý a táhne se údolím zvaným Amálino. Potok vypadá dnes docela obyčejně a nebýt zajímavých kaskád na jeho toku (které tu ovšem nejsou z důvodů těžby zlata), asi byste ho snadno přehlédli, a přitom je tu zlata prý pořád dost. V katastru Kašperských Hor se údajně nachází asi 120 tun zlata. Pokračujte podél potoka, lesní, technicky celkem náročnou cestou (doporučuji horské kolo) a svůj zrak směřujte doleva. Na několika místech se objeví vstup do historických podzemních štol. Překonal jsem obavy a do nitra jedné z nich jsem se vypravil, nic zajímavého jsem nenašel, ale skutečnost, že tuhle štolu (a nejen ji) někdo hloubil jen s pomocí majzlíku a kladívka je sama o sobě děsivá. Asi po dvou kilometrech lesem přijedete k můstku přes potok, přejeďte ho a po dalších 100 metrech narazíte na seismickou stanici. Její měřicí přístroje jsou umístěné v jedné ze štol, což snižuje rušení a zdejší stanice díky tomu patří k nejcitlivějším na celém světě. V letních měsících je pro návštěvníky a turisty připravena prohlídka stanice a štoly i s výkladem. Od seismické stanice se cesta trošku uhladí, ubude kořenů a až k Plánskému mlýnu i kopců. Od mlýna začne stoupání, které až na pár relativně rovinatých úseků prověří dokonale váš tréninkový režim. Síly, které vám kopec vezme, zkuste doplnit pozorováním nádherné krajiny kolem, případně vidinou občerstvení na hradě, kde se vám dostane občerstvení nejen fyzického, ale i duchovního. Mně osobně ale nejvíc potěšila zdejší desítka, kterou kastelán nechává vařit v kašperskohorském pivovaru nejen pro potěchu vlastní, ale hlavně pro návštěvníky hradu a vyčerpané cyklisty. Jinde ji nekoupíte, takže i to je důvod k návštěvě.
Hrad Kašperk
Jak už jsem psal úvodem, Kašperské Hory dosáhly svého prvního vrcholu za vlády Jana Lucemburského, ale i jeho syn Karel IV si zdejší kraj oblíbil a dokonce tak, že se tu rozhodl založit hrad. Měl k tomu ostatně ještě tři další důvody: Potřeboval střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. A tak v roce 1356 došlo k slavnostnímu zprovoznění nejvýše položeného hradu u nás (leží v nadmořské výšce 886 metrů). Hrad má zvláštní tvar, strážní věže obehnané souvislým opevněním byly vlastně i samostatným obydlím. Na hradní jádro se napojuje nádvoří, které sloužilo jako hospodářské zázemí. Později především vinou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. K dovršením tohoto procesu došlo v roce 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku zůstává až dodnes. Což je na druhou stranu jeho momentální vítězství, protože jak uvidíte sami, město se o něj stará opravdu s úctou a pečlivostí hradu náležející. Pokud chcete spojit turistiku, poznání, sport a kulturu, tak doporučuji navštívit KH na začátku srpna. Hned první víkend v srpnu (a to platí každý rok) je tu tradiční pouť a od 3. do 6. 8. (platí pro rok 2020) vystupuje na hradě divadelní spolek Kašpar s představením Macbeth. Historické a technické detaily o hradě vám prozradí průvodci, já jen upozorním na nádherný výhled z hradu. Nebál bych se říct, že z žádného jiného hradu takový výhled nepořídíte. Z věží je vidět doslova široko daleko, Šumava, Alpy, Český les, vnitrozemí… Pro dnešek to působí jako Krásná tečka za Cyklotoulkami okolo Kašperských Hor. Zítra se ale podíváme možná právě tam!