Dnes si projedeme dvě historická města, která spojuje nejen bezpočet krásných památek nacházejících se na jejich území a desítky rybníků ležících v jejich okolí, ale také řeka – Moravská Dyje. Podíváme se tam, kde spatřil světlo světa jeden z nejznámějších českých vynálezů. Navštívíme jihočeské Dačice a jejich okolí.
Město mnoha stavebních stylů
Ale než vyjedeme, prohlédneme si samotné Dačice, které jsou jedním z nejstarších měst Českomoravské vrchoviny. První zmínky pocházejí už ze 12. století, k největšímu rozmachu došlo ve století šestnáctém, kdy se v Dačicích usadili italští stavitelé a strohé gotické město proměnili ve kvetoucí renesanční. Bohužel série požárů o století později většinu renesančních památek zničila, z těch zbylých upoutá pozornost renesanční věž jinak barokního kostela, krásné náměstí, barokní klášter a dva místní zámky – jeden v empírovém a druhý v renesančním stylu. Z náměstí zajedeme pod nejvyšší Dačickou věž, kde stojí velice zajímavý pomník.
I kostka cukru může mít svůj pomník
Málokdo možná ví, že první kostka cukru spatřila světlo světa právě v Dačicích. O strastiplné cestě od první myšlenky k jejímu vzniku se můžete více dozvědět v místním muzeu, takže jen v krátkosti: první kostka cukru byla vyrobena na podzim roku 1841, ředitel místní rafinérie tím chtěl ulehčit práci svojí ženě. Vynález se rychle ujal a už o dva roky později se začal vyvážet nejen po Čechách, ale i do zahraničí. Po mnoha a mnoha letech, kdy bylo vyrobeno na miliardy kostek se dačičtí rozhodli místnímu vynálezu postavit pomník. A od pomníku to je kousek do muzea a to nejen obrazně.
Letecké muzeum Viléma Götha
Letecké muzeum VG neprovozuje, jak by název napovídal VG, ale Vlastimil Kolomazník, rodák z Dačic, který chtěl vybudováním muzea uctít památku občanům Dačic, jež měli k letectví užší vztah. Tím nejvýznamnějším z nich byl právě Vilém Göth - stíhač RAF, který sestřelil minimálně dva německé letouny, ale konce války se bohužel nedožil. V expozicích muzea se nacházejí desítky leteckých přístrojů, uniforem, odznaků a hlavně modelů letadel. V době prázdnin je otevřeno denně, jinak jen v sobotu a neděli.
O sumečkovi, který není vítaným hostem
Z Dačic vyrážíme směrem na Telč přes Malý a Velký Pěčín, obce se původně jmenovaly Pičín, ale jejich obyvatelé se často stávali terčem posměchu a proto po válce došlo k jejich přejmenování. Vesničky jsou to malé, úhledné, ale až na židovský hřbitov ze 17. století, který leží na území Velkého Pěčína nezajímavé. To v další vesnici na trase – Černíči, ležící na soutoku Moravské Dyje a Myslůvky stojí rybník, který je proslulý výskytem mnoha druhů vodního ptactva a navíc sumečka amerického. Toho můžete volně lovit bez ohledu na velikost, je to totiž plevelná ryba a místní rybáři by se ho rádi zbavili, takže lovu zdar. Z hráze rybníka pokračujeme na Slaviboř, vesnice ležící jen kousek od pramenů Moravské Dyje a přes Radkov dojedeme do Telče.
Telč - jedinečný architektonický komplex
Při příjezdu do Telče od Radkova to ani nevypadá, že se blížíme do města, které je uvedeno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na začátku městečka stojí něco jako JZD, několik paneláků, ale když dojedete do středu města, tak se všechno změní, doslova od základu. Na nádhernému náměstí se vzájemně prolínají stavební styly i způsoby určení staveb, vedle církevních památek jsou tu nádherné měšťanské a šlechtické domy, najdeme tu památky od gotiky po baroko a tomu všemu dominuje místní zámek. Ovšem Telč netvoří jen náměstí a zámek, ale i jeho okolí, které za prohlídku rovněž stojí. Není divu, že malé, šestitisícové město bývá cílem návštěvníků z celého světa.
Zpátky kolem rybniční kaskády
Z Telče se do Dačic vrátíme přes Kostelní Myslovou, Zadní a Kostelní Vydří. Obce to nejsou ničím zajímavé kromě toho, že tvoří archetyp Ladových vesnic. Na návsi stojí kostel, hned vedle požární zbrojnice to vše na břehu rybníka, okolo kterého rostou vrby. Zkrátka jako z mistrových obrazů. V Kostelním Vydří si prohlédneme místní klášter a pak už hurá zpět do Dačic. Ještě než tam ovšem dorazíme, tak se projedeme okolo Dačické rybniční kaskády, kterou tvoří 19 samostatných rybníků a kolem deseti z nich vede cesta.
Řád bratří blahoslavenné Panny Marie Karmelitské
Ten se nachází na vršku na Kostelním Vydří a stejně jako je těžké udržet v paměti název řádu, neměli to lehké v minulosti ani jeho členové. Řád vznikl na konci 12. století a než se dostal povědomí obyvatel, museli jeho řeholníci vyřknout tisíce modliteb. Dnes působí na čtyřech světadílech, v Čechách žije 18 bratří, kteří se zabývají nejen rozjímáním, ale i vydáváním křesťanské literatury a výrobou bylinného sortimentu různého určení a to podle tradic starých klášterních lékáren a znovuobjevených receptur. Přímo v klášteře můžete koupit bylinné sirupy a likéry, velice oblíbené jsou anýzový a kmínový. Ovšem mají tu i něco pro milovníky kol, asi by to nikoho nenapadlo, ale zdejší řeholníci vyrábějí rovněž iontové nápoje, které už posloužili k osvěžení nejednoho cyklisty na jeho strastiplných cestách.