Krajina plná rybníků tak velkých, že se ani nevejdou do objektivu fotoaparátu, desítky krásně zachovalých vesnických usedlostí a božích muk, nekonečné hluboké borové lesy. Tak to vypadá v okolí jihočeských Borovan.
Mniši by se asi trochu podivili
Ještě než vyrazíme do okolí, představíme si samotné Borovany, které leží 17 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic a v současnosti žije zhruba 4000 obyvatel. Nejvýznamnější a asi nejkrásnější stavbou v obci je Augustiánský klášter, který byl založen již v roce 1455. Dnes by se asi mniši divili, co všechno může v klášteře fungovat, ale vězte, že se v budově kláštera nachází galerie, lapidárium barokních soch, kavárna a vinárna a hlavně skvěle vybavené infocentrum, která návštěvníkovi poskytne nepřeberné množství tipů na návštěvy v okolí.
Není pomník jako pomník
Od kláštera vyrážíme na západ a zhruba po třech kilometrech dojedeme k prvnímu cíli našeho dnešního putování a tím je Památník Jana Žižky z Trocnova. Ovšem v případě našeho válečnického velikána se nejedná jen o sochu a pamětní desku. Celý areál má několik hektarů, nachází se částečně v lese a částečně na přilehlých loukách, obsahuje minimálně dva rybníčky, přičemž v jednom z nich plavou stovky malých oranžových rybiček. Spatřit lze základy Žižkova dvorce, tedy místa kde žil. Potom místo údajného vojevůdcova narození, muzeum husitství a samozřejmě válečníkovu sochu. Celá prohlídka trvá rozhodně přes hodinu.
Padouch nebo hrdina…
Jan Žižka z Trocnova se narodil kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově a svůj život ukončil 11. října 1424 v bitvě u Přibyslavy. Byl asi nejznámějším českým válečníkem a je považován za tvůrce obrany opírající se o vozovou hradbu. Za svého bohatého válečnického života bojoval na mnoha stranách, často nejdříve na jedné, aby pak přešel na druhou. První zmínky vypovídají o jeho působení v bratrstvu silničních lapků, se kterými vedl záškodnickou válku proti Rožumberkům, později ovšem přešel na jejich stranu a účastnil se tažení do Polska na straně Václava IV. Podílel se na porážce Německých rytířů, ale zaplatil za to svým prvním okem. Poté nějaký čas působil na královském dvoře, ale v roce 1419 se účastnil pražské defenestrace a přešel na stranu husitů, se kterými vedl válku proti katolické církvi. A jak známo, tohle tažení nedopadlo dobře.
Když jsou čerti ve mlýně, ještě to neznamená, že tam straší
Od pomníku pokračujeme na jihovýchod a naší další zastávkou je Borovanský mlýn, ležící na břehu nádherného rybníka. Funkci zpracovatele obilí už dnes sice neplní, zato má mnoho jiných poslání. V jeho prostorách je zvířecí farma, takže návštěvníci mohou spatřit, ovce, kozy, koně, drůbež, včetně ukázek dojení či projížděk na koních. V místním rybníce se mohou procvičit v rybolovu. Na půdě mlýnu je stálá výstava českých pohádek a na návštěvníky, nejen ty nejmenší tam čekají čerti, vodníci, princezny…A je tu samozřejmě i výborná restaurace, která využívá produktů místní farmy, takže, kdo se chce chutně najíst, tak v Borovanském mlýně chybu rozhodně neudělá.
Nejvíc lvů žije v jižních Čechách
Ze mlýna pokračujeme stejným, tedy jihovýchodním směrem do Dvorce, kde se nachází svého druhu jedinečná záležitost a sice soukromá zoologická zahrada. Oficiální název zní Park exotických zvířat a na návštěvníky čeká nejedno překvapení. Žije tu přes 200 kusů zvěře, vedle velbloudů, buvolů a lam i údajně největší skupina lvů pustinných v Čechách, kterým sousedy dělají takoví zvířecí giganti jako je tygr ussurijský nebo sněžný tygr. Zvířata mají velké přírodní výběhy a před nedávnem ještě přibyl pavilon plazů s největší kolekcí kober u nás. Takže hurá za tygrem.
Přes nádherné jihočeské vesnice
Od výběhu tygrů pokračujeme na jih do Trhových Svin. Obec je to hezká, za návštěvu určitě stojí Muzeum užitkových vozidel a barokní poutní kostel Nejsvětější trojice, který leží dva kilometry jižně od města na nevelkém vršíčku, takže ho nemůžete minout. Jeho půdorys má tvar šesticípé hvězdy a je obklopen ambitem se třemi věžemi. Po prohlídce kostela pokračujeme přes nádherné jihočeské vesničky Čížkrajice a Klažary, kolem nádherných rybníků až do Žumberka. Názvy vesnic zní krásně staročesky a přitom pohodově a úplně stejně jako znějí jejich jména, tak vesnice i vypadají.
A na závěr středověká tvrz
Naší poslední zastávkou je středověká tvrz Žumberk. Nádherně zachovalá stavba pocházející ze 17. století je obehnaná hradbami s několika baštami a přímo pod tvrzí je malé jezírko. Právě tady by se měly natáčet pohádky. V objektu je stálá expozice lidového nábytku a ukázky středověkého rybářského náčiní a popis technik lovu. Vedle bašty stojí ojedinělý čtyřlodní gotický kostelík sv. Jana Křtitele z 15. století a nádherná rybářská hospoda s letní terasou, kde jsou cyklisté rozhodně vítáni. Takže dobrou chuť…. Zpátky do Borovan dojedeme přes Žár (nádherný rybník), Olešnici a Lhotku (krásná lidová architektura).