Jako běžkaři míváme sklon jezdit na „svoje" hory, kde známe terén a máme to tam jednoduše najeté. Obvykle jsou to místa, která obdivujeme v létě jako cyklisté či pěšáci a zajímá nás, jak se ona místa promění ve sněhovém hávu. Ale znáte to. Když pak náhodou vyrazíme nějak jinam, tak zjistíme, že je přeci tolik krásných míst. Tak proč nevyrazit jinam? Přijměte tedy naše pozvání do Moravskoslezských Beskyd, těm zemitým horám na severovýchodě republiky, kde občas drsně vládne Radegast.
V Beskydech běžkařskou repre neuvidíte, ale...
Beskydy nejsou pro běžkaře zrovna top destinací jako třeba Jizerky či Krkonoše, ale zato zaručují minimum lidí a tím pádem kýžený klid. Možná je to absencí hlavní hřebenovky, či ne zrovna hustou sítí strojově upravovaných tras. To ovšem neznamená, že by zde bylo málo možností. Naopak je zde běžné zavzpomínat na dávné časy, kdy jsme museli zapojit nohy a bílou stopu strmými svahy razit sami. Dlužno ovšem dodat, že na zlepšení situace se pracuje. Vznikl projekt „Beskydská magistrála“, jehož hlavní myšlenkou je propojení upravovaných lyžařských běžeckých tras v celých Beskydech a využít je i mimo zimní sezonu. Zároveň byly vyznačeny i trasy nové. Byl také vytvořen jednotný informační systém zásobený aktuálními informacemi o sněhových podmínkách, stavu a upravenosti bílých stop a počasí obecně.
Místo pro výletování i tvrdý trénink
Pohoří může být díky svým hluboko zařezaným údolím opravdovou výzvou i pro ty nejzdatnější běžkaře. Stopy poctivě vyšlapané běžkaři a vyjeté skútrem či rolbou jsou zhruba stejně zastoupené. To znamená, že se můžete těšit na kondiční jednosměrné udržované trasy, ale také na výzvy čekající na zdolání. Odměnou může být v ideálním případě inverze, podtrhující výhledy na Jeseníky, Malou Fatru nebo Západní Tatry.
Z beskydské nabídky lze jednoznačně doporučit „nejprofláklejší" běžkařskou trasu Beskyd: Pustevny – Martiňák. Pustevny jsou nejenom lyžařská, ale i turistická lokalita v Beskydech. Kdo uzří nádherné dřevěné stavby od architekta Dušana Jurkoviče Maměnku a Libušín, nebude se divit. O víkendu tady sice narazíte na milion lidí, plus mínus sto tisíc :-), ale tahle trasa opravdu stojí za to. Doporučujeme tedy vyrazit buď brzy ráno, anebo mimo víkendy. Osm kilometrů dlouhá hřebenovka v sobě skrývá pohodové převýšení 245 metrů a je vedena po dostatečně široké a upravované svážnici po úbočí Čertova Mlýna vesměs po rovině nebo mírně z kopce a zpět pak stále mírně do kopce nebo po rovině. Je téměř celá chráněná v lese, kromě dvou otevřených výhledů na samotné Pustevny, masiv Radhoště, ale především na hlavní hřeben Vsetínských vrchů a na hřeben moravské části Javorníků. „Tvrďáci" zase určitě rádi vyrazí na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – Lysou horu (1323 m). Měli by se ale připravit na čtrnáct kilometrů s převýšením 800 metrů. Strojově upravovaná trasa začíná na Albínově náměstí a pokračuje kolem Malenovického kotle přes Ivančenu k vrcholu. Znalci zimních Beskyd nás možná pomluví, a to plným právem, protože dvě výše zmíněné trasy jsou pouhým zlomkem toho, co je v tomto pohoří s běžkami na nohou k mání. Ale tyto dva tipy berte jako pobídku pro další zkoumání a poznávání přímo v terénu!