Hledáte-li pro své cyklotoulání krajinu krásnou i přívětivou, fyzicky příliš nenáročnou a navíc kousek od Prahy, pak je Sedlčansko tou pravou volbou. Kraj bez velkého průmyslu, hustého provozu a velkých zástaveb. Kraj kultivovaný, plný kopců, rybníků, lesů, polí, jehož krásu umocňuje řeka Vltava.
Krajina, které se auta vyhýbají
Přirozeným centrem zdejší ho kraje jsou Sedlčany, asi osmitisícové město, jehož kořeny sahají až do 13. století. Dominantou je gotický kostel Svatého martina a nádherná novorenesanční radnice, kde zvídaví cyklisté naleznou i dobře fungující infocentrum. Tou opravdovou devizou, která by měla turisty do města a jeho okolí přilákat, je ale krásná, rozmanitá krajina Sedlčanska s více než sto kilometry značených cyklotras, nabízejících krásné výhledy i historické památky.
Cestování Sedlčanskem není ale úplně jednoduché, na mapě to vypadá jako úplná rovinka, ale ve skutečnosti přejíždíte jeden kopec za druhým, a i když to nejsou žádní giganti, v součtu dají docela zabrat. Pojedete převážně po silničkách 3. a 4. kategorie, kde budete po většinu času sami. Auta zde ale z nějakého důvodu prakticky nepotkáte, takže jízda je o to lepší.
I tady prošla historie, anebo od hrobu na zámek
Ze Sedlčan vyrazte na severovýchod přes Vítěž a Hradištko a tato oblast stojí za podrobnější průzkum. Kousek za poslední Hradišťskou chalupou můžete u symbolického hrobu vzdát hold americkým letcům sestřeleným na samém konci války (19. 4. 1945). Od hrobu pokračujte po Stezce lesního muže, což je žlutě značená pěšina zpřístupňující většinu zdejších zajímavostí (Soudný kámen, Hadí studánka, zákoutí U Obrázku…). Ale pozor, místní mytologie varuje před bludným kořenem. A opravdu: občas chybí směrovka, sem tam se ztratí značka, takže na tom asi vážně něco bude!
U Soudného kamene se prý v pohanských dobách konaly soudy, o čemž svědčí i jméno blízkého Velkého vršku, který je nazýván velký ne kvůli výšce, ale právě proto, že se tu odbývaly velké, důležité události, soudy nebo pohanské slavnosti a obřady. Jestliže se neztratíte, tak popojeďte do Prosenické Lhoty k rozhledně na vrchu Drahoušek. Je vidět už z dálky, takže vás vlastně navede a bezpochyby naláká, ale chcete li si užít výhledy přímo z rozhledny, musíte přijet buď o prázdninách, nebo o víkendu, jindy je bohužel tahle téměř 50 metrů vysoká a architektonicky celkem zajímavá stavba zavřená.
Po stopách Jakuba Krčína a větrný mlýn
Pokračujte na Radíč, kde stojí pěkný zámek s typickou českou historií. Původně tvrz a poté barokní zámek patřil před válkou prezidentu československé banky v Praze, který panství zvelebil a upravil, aby o něj po válce přišel. Po nástupu komunistů nebyl zámek udržován a zpustl, původní mobiliář byl zničen či rozkraden. Rekonstrukce střechy a restaurování některých nástropních maleb v 80. letech zámek z nejhoršího zachránily, takže bylo co vracet restituentům. Dnes je opět zpřístupněn veřejnosti a konají se tu i různé kulturní a společenské akce.
Pár kilometrů od zámku, u cesty směrem na Prahu ve vesnici Nalžovice (Chlum) jsou dvě hospůdky s příjemnou obsluhou a krytou zahrádkou. Tu U Vondráčků, kterou jsme navštívili, můžeme s klidným srdcem doporučit. Celkem bohatý výběr piv doplňuje tradiční česká kuchyně založená na hotovkách, ale svoje si tu najdou i děti toužící po sladkém nebo smaženém sýru. Já rozhodně doporučuji "knedlíková" jídla, vypadají výborně a i tak chutnají, alespoň guláš určitě.
Po dobrém dlabanci projeďte vesnici směrem k rybníku Musík, téměř 50hektarový rybník je památkou na rybníkářskou éru Jakuba Krčína. A když pojedete stále po červené, přijedete k podivné stavbě zvané U Větráku. Název je stejně zvláštní jako stavba samotná, to platí ovšem jen do okamžiku, než zjistíte, k čemu sloužila. To, co se vypíná na skalnatém návrší u Příčov, je torzo větrného mlýna holandského typu. Svým průměrem se řadí k největším stavbám tohoto druhu v Evropě. O stáří Větráku se dosud vedou dohady, jeho stavitelem byl buď rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Lobkowiczové. Každopádně jinde nic takového neuvidíte a objekt je volně přístupný, tak neváhejte, za návštěvu rozhodně stojí.
Z Větráku už uvidíte Sedlčany, takže nelze zabloudit, šťastnou cestu. A kdyby vám zbylo ještě trochu času, a chtěli byste se o asi nejznámějším zdejším rodákovi Jakubovi Krčínovi dozvědět víc, navštivte místní muzeum.
Proč se sem vydat
- Krásné usedlosti Oblast Sedlčanska je plná nádherných usedlostí, zámků a tvrzí, někde bohužel už jen jejich torz, ale i ta dýchají časy středověkých rytířů, či poklidného období první republiky. Venkovská architektura často překvapí lidovou tvořivostí a fantazií.
- Monínec Areál Monínec najdete na Javorové skále jižně od Sedlčan, na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje nedaleko města Sedlec-Prčice. Široká síť cyklostezek procházející touto lokalitou činí z Monínce ideální místo pro cykloturistiku. Pokud tedy váháte kam na kola, jde o jasnou volbu. Pro vášnivé bikery je zde nově otevřený bike park.
- Rozhledna Drahoušek Oblast Sedlčanska si nejlépe prohlédnete z rozhledny Drahoušek. Rozhledna je vysoká 47 metrů, nahoru vede 167 schodů a otvírací doba je s výjimkou prázdnin jen o víkendech od 10 – 17 hodin, o prázdninách je to každý den mimo pondělí. Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce 32 metrů.
- Větrák Na skalnatém návrší u Příčov se vypíná torzo větrného mlýna holandského typu. Svým průměrem se řadí k největším stavbám tohoto druhu v Evropě. O stáří „Větráku“ se dosud vedou dohady. Jeho stavitelem byl pravděpodobně rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, nebo Lobkowiczové. Lokalita je volně přístupná.
- Krajina rybníků Cestou uvidíte hned několik rybníků, inu, Jakub Krčín zkrátka k této krajině patří. Občas můžete mít i pocit zvaný déjà vu - a právem. Jste-li milovníci pohádek, jistě v Sedlčansku poznáte krajinu, kde se Jiří Korn potuloval coby Honza málem králem.