Na hranici mezi Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem leží město Jeseník. Na první pohled poklidné lázeňské městečko, které využívá ke svým ozdravným kůrám především mimořádně čistý horský vzduch a desítky průzračných horských pramenů, ale nenechte se zmást, k vidění je tu toho opravdu hodně.
Jeseník – čarodějnické lázně
Historie města a tedy i architektura je úzce spojená s čarodějnými procesy v 17. století, textilním průmyslem ve století 19. a samozřejmě lázeňstvím. Čarodějným procesům se nádherně věnuje expozice v místní Vodní tvrzi, která využívá mimo jiné i tzn. metodu Fog Screen. Česky řečeno se promítá do mlhy, takže výsledný efekt působí za prvé velice plasticky a zadruhé velice intenzivně, člověk leccos pochopí o brutalitě těchto procesů. Mimochodem jedná se o skutečný příběh pastýřky, kterou vlastní manžel obvinil z travičství.
Priessnitz – geniální samouk
Ačkoliv Jeseník není rozlohou příliš veliký, pohyb po něm vyžaduje docela slušnou fyzičku. Po prohlídce Čarodějnické expozice totiž vyrazíme na prohlídku Balneoparku a Priessnitzových lázní a docela si šlápneme. Vincenz Prieessnitz byl sice lékařským samoukem, ale jeho léčebná metoda spočívající v jednoduchém omývání lidského těla chladnou pramenitou vodou položila základ světoznámým vodoléčebným lázním i léčebné metodě zvané hydroterapie. Lázně se neustále rekonstruují a upravují, budova sanatoria vypadá jako barokní zámek zasazený doprostřed divoké přírody, rozkvetlá promenáda, výhledy na okolní hory. Pokud chcete po náročném cyklovýletě vyzkoušet účinek tradiční Priessnitzovy léčby, rozhodně si rezervujte místo dopředu.
Nejlepší relaxace na Zemi
Pokud ovšem rezervaci z jakéhokoliv důvodu neučiníte, nezoufejte. Hned vedle Priessnitzových lázní se nachází místní rarita, kterou je venkovní a čistě přírodní Balneopark. Jedná se v podstatě o velkou zahradu, kterou prochází průzračný horský potůček na kterém je vybudováno několik stanovišť sloužících k hydroterapii a relaxaci horních a dolních končetin. Jsou tu různé lavičky, sprchy, střiky a akumpresury, které volně, ale docela věrně navazují na Priessnitzův odkaz. Po celodenním výletě terénem Jeseníků nebo Rychlebskýh hor neexistuje lepší relaxace.
Není čert jako čert
Z Jeseníku vyrazíme po značené cyklostezce 6042 na severozápad, kopců se nelekejte, jste v Jeseníkách. Asi po čtyřech kilometrech narazíme na výletní restauraci Čertovy kameny, kde se můžeme jednak občerstvit a za druhé si prohlédnout krásný skalní útvar s mimořádnou vyhlídkou do kraje. Výstup na skalní útvar o výšce 40 m je zajištěn řetězy, řebříky a různými pochozími plošinami, ale i tak je to v cyklistických tretrách docela výkon, ovšem výhled za to určitě stojí.
Štamgastem složitě a draze
Z Čertových kamenů pokračujeme na východ po stejné cyklostezce a naším dalším cílem je Rejvíz, což je z hlediska turisty takové tři v jednom. Prvním tahákem je místní vesnická památková rezervace s nádhernými ukázkami dřevěné lidové architektury 19. století. Její součástí je i chata Rejvíz, její interiér z počátku minulého století doplňuje zajímavý mobiliář. Jedná se o židle, které mají místo svého opěradla vyřezanou podobiznu štamgasta, který na ní sedává. Samozřejmě, že ne všichni jsou vždy přítomni nebo naživu, takže malé občerstvení si může dát i kolemjdoucí. Ale chcete li si rezervovat místo v této hospodě navždy, stačí si nechat vyrobit svou židli a samozřejmě i něco zaplatit majiteli. Tou třetí místní atrakcí je soustava rašelinišť, kterou někteří označují za nejkouzelnější místo Jeseníků, pojmenovaná Mechové jezírko. Sjezd z Rejvízu do Jeseníka je už hračkou.
Největší jeskynní systém v Čechách
Bylo by škoda, když už jsme jednou tady, neupozornit na jednu cyklistickou raritku. Je to vlastně tip na další výlet. Ta zajímavost se jmenuje Rychlebské stezky, leží v katastru obce Černá Voda severně od Jeseníku a než se k nim dostaneme, potkáme ještě pár hezkých míst. Tím prvním je Jeskyně Na Pomezí, což je největší zpřístupněný jeskynní systém v mramoru v České republice vzniklý rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Jeskyně se táhnou ve dvou patrech, která jsou rozvětvená do užších puklinových chodeb, dómů a komínů s poměrně bohatou krápníkovou výzdobou. Celková délka jeskynního systému je asi 1700 metrů, délka turistické trasy činí 390 m s dobou prohlídky 45 minut.
Nýznerovské vodopády
Devět kilometrů od Jeskyně leží obec Žulová a nad ní, proti proudu Stříbrného potoka padají a tečou Nýznerovské vodopády. Tvoří je soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka, s celkovou výškou 14 metrů. Nejvyšší stupně jsou 3 metry vysoké. Díky poměrně vysokému průtoku a divoké okolní krajině jsou Nýznerovské vodopády opravdu působivým přírodním úkazem. Přístup k hornímu stupni je opatřen schody. Kolo je potřeba nechat zhruba 50 m od vodopádů, takže zámek přijde jistě vhod.
Rychlebské stezky
Dalších pět kilometrů od Žulové se nacházejí cyklistické tratě – traily, vybudované na místech starých loveckých chodníčků a pokrývající celý Sokolí vrch. Byly postaveny pod dohledem Rowana Sorrella, jednoho z největších odborníků na stavbu těchto tratí na světě a možná i proto vyhráli v soutěži Destinace 2013. Traily vedou nádhernými bukovými lesy Rychlebských hor, využívají množství žulových balvanů, zatopených lomů, klopených zatáček a jiných terénních překážek. Dnes tu je více než šedesát kilometrů tras, které ovšem nevedou z jednoho místa na druhé, ale dají se různě kombinovat. Takže si vybere jak začátečník, tak i ten nejkovanější profík. Speciální kolo i ubytování lze pořídit přímo na místě.