Renesanční radnice
Renesanční radnice je nejvýznamnější kyjovskou památkou, postavena byla v letech 1561–62 italskými staviteli. Stavba je široká 22 metrů a dosahuje výšky 39 metrů. V hlavním portálu kyjovské radnice je umístěn vzorový exemplář českého lokte, který sloužil k porovnání poctivosti měřidel na přilehlém tržišti. Kamenný latinský nápis nad vchodem radnice říká: „Tato radnice začala se budovati roku 1561 a byla dobudována 1562 za primátora Václava Bzeneckého staršího. Bohu, jenž pomocí svou nám umožnil skončit práci, za jeho přispění vzdána buď chvála a čest.“ Dnes je radnice sídlem městského úřadu, mimo jiné zde najdete pracovnu starosty města, v moderní přístavbě dvorního traktu pak Radniční galerii, v níž vystavují nejen profesionální a amatérští výtvarníci z regionu, ale své práce prezentují také školy a různá sdružení či spolky.
Renesanční zámeček
Zámeček se nachází v historicky nejstarší části města, dnešní Palackého ulici, a jedná se o nejstarší dochovanou stavbu ve městě. Byla postavena tehdejším majitelem Kyjova Janem Kunou z Kunštátu v 1. polovině 16. století jako panské sídlo. Po r. 1548, kdy se Kyjov stal městem královským, připadla městu a během staletí sloužila mnoha různým účelům jako např. fara, kasárna, nemocnice, škola, byly zde obecní byty. V r. 1911 byla stavba celkově zrekonstruována a sgrafity je vyzdobil akademický malíř Jano Köhler, letopočty na fasádě připomínají nejdůležitější data z dějin Kyjova a Kohler zde zachytil i vlastní podobu. Jako muzeum slouží zámeček od roku 1928 a najdete zde stálou expozici archeologickou, etnografickou a také expozici Příroda Kyjovska. Mimo to jsou zde příležitostné výstavy během celého roku.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Trvalo téměř sto let, než byl v Kyjově na náměstí postaven a vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1626 daroval kardinál pozemek městu ke stavbě kostela ke cti P. Marie a Cyrila a Metoděje. Základní kámen ke kostelu byl položen 15. května 1713 a vysvěcen 17. října 1723. Původní klášterní kostel kapucínů byl jednolodní kostel s klenutou barokní klenbou. Roku 1734 k němu byla z jižní strany přistavena boční loď. Pod kostelem je kapucínská hrobka se 40 rakvemi, kvůli nimž byla podlaha kostela značně zvednuta. Kostel dnes slouží především jako svatostánek věřících.
Kaple sv. Josefa
Na místě nynější kaple sv. Josefa původně stával románský farní kostel sv. Martina, jehož pravděpodobná podoba je vyobrazena na vedutě Kyjova z r. 1715. Roku 1638 vyhořel, byl přestavěn a jako farní kostel sloužil do roku 1784, kdy byl odsvěcen a přeměněn na vojenské skladiště. Roku 1807 opět vyhořel a na jeho troskách byla v letech 1831 – 1832 vystavěna nynější kaple sv. Josefa, Pěstouna Páně. Ze starého kostela se dochovala pouze věž se zvonicí. Uvnitř nalezneme jen zbytky výzdoby: oltář ze zrušené kaple sv. Dominika z nynější základní umělecké školy, obraz Panny Marie a několik dřevořezeb znázorňujících svaté. Zajímavostí je také vyznačení původní stavby na podlaze nynější kaple. V současné době je vstup do vnitřních prostor veřejnosti nepřístupný.
Kolem kaple se rozprostíral hřbitov (31. 12. 1949 uzavřen), ze kterého se po přestěhování hrobů na nový hřbitov při cestě do Kostelce (začalo se zde pohřbívat od 1. 1. 1950) zachovalo pouze několik hrobů s pomníky význačných kyjovských rodin.
Budova gymnázia
Významnou budovu dnešního Klvaňova gymnázium na konci 19. století vystavěl kyjovský stavitel G. Sonevend. Jeho prvním ředitelem se stal Josef Klvaňa (uznávaný národopisec a přírodovědec). V roce 2012 bylo gymnázium sloučeno se Střední zdravotnickou školou. Na štítu budovy najdete dvě pamětní desky, věnové významným osobnostem spojeným s gymnáziem. První je pamětní deska Josefa Klvani. Druhá pamětní deska patří Oldřichu Pechalovi, což byl jeden ze studentů gymnázia a velitel československé zahraniční armády, byl zatčen, mučen a odsouzen k smrti. Byl popraven 22. 9. 1942 oběšením v koncentračním táboře Mauthausen. Zemřeli i jeho rodiče, sourozenci a příbuzní. V souvislosti s jeho případem přišlo na Kyjovsku o život dalších téměř dvacet osob.
Funcionalistické stavby
Kyjov je zcela výjimečnou záležitostí, co se meziválečné architektury týče. Přestože mezi válkami byl Kyjov se svými 4506 obyvateli (r. 1930) ve srovnání s jinými městy malým okresním městem, meziválečná éra se prosadila v architektonickém utváření Kyjova zvlášť výrazně. Dodnes jsou tu k vidění funkcionalistické perly.
Moravské Toskánsko
Jedinečná krajina kousek od Kyjova, přezdívaná Moravské Toskánsko, patří mezi nejfotogeničtější místa v České republice – charakteristická jsou pro ni zvlněná pole, různé linie, remízky, ostrůvky a osamělé kapličky. Podobnou krajinu najdete pouze v italském Toskánsku a americkém městě Palouse.
